Česká centra, Czech Centres

Česká centra / Czech centres - logo

Program

15.11.2014 - 29.11.2014

Pavel Sterec: Odmítnout strach

Pavel Sterec: Stanice pro výzkum sněžné slepoty. Pavel Sterec (1985) je český umělec pracující v Praze. Své umění většinou dlouhodobě promýšlí. Rozličnými způsoby spojuje performanci, objekt, instalaci, fotografii i další média. Jeho zájem krouží okolo problematiky výzkumu, vědy, muzeí a archívu, sociálních struktur nebo závislostí na hmotných nebo symbolických kapitálech. Autor se dnes řadí k vlně umělců, kteří se vyjadřují skrze sociální prostředí a jeho významotvorný a metaforický potenciál. Jak sám prohlašuje v textu své diplomové práce: „experimentuji v malém se sociálním inženýrstvím jako uměleckým postupem".

otevírací doba galerie: čtvrtek – sobota od 16:00 do 19:00

Projekt SVIT / AUTOCENTER Berlin je podpořen Česko-německým fondem budoucnosti, Českým centrem Berlín a MKČR.

www.autocenterart.de

Text k výstavě od Martina Škabrahy

Odmítnout strach
Pavel Sterec: Stanice pro výzkum sněžné slepoty

Co odlišuje objev od ztroskotání? Na první pohled je odpověď jasná: záměr. Ztroskotání je nejen nezáměrné, jde přímo proti našim záměrům. V kontrastu k tomu se objev zdá být vytouženým vrcholem badatelského záměru. Objev je pro badatele ztělesněním úspěchu, odměnou za schopnost stanovit si cíl, jít odhodlaně za ním a neuhnout z cesty.

Objev je ale tím větší, čím více je nečekaný, překvapivý, popírající předpoklady. Není pak nutně něčím, co se vymyká našim záměrům?

Poznání je dialektikou vidění a slepoty. Každý badatelský záměr znamená zúžení perspektivy, soustředění se na sledovaný cíl, odstínění všeho rušivého, co by nás mohlo oslepit vůči tomu, co přednostně hledáme. Toto soustředění však může být zároveň zaslepující vůči tomu, co by se mohlo stát zcela novým, převratným objevem. Zastíníme si ho svým vlastním věděním, trváním na jeho předpokladech. Pak platí, že vědoucí je slepý; nevědoucí by na jeho místě viděl lépe.

Jaroslav Pavlíček, muž, který ztroskotání učinil svým badatelským záměrem, výstižně v jednom rozhovoru popisuje, jak může amatér, člověk z jistého hlediska nevědoucí, objevit souvislost, kterou profesionál „přes své vědecké klapky na očích nevidí. Mně se tohle stalo v poušti. Ptal jsem se, když nás uštkne had, jak na poušti vyrobíme studený obklad? A radil jsem, máme metodu, vodou z petky namočíme ručník a točíme s ním nad hlavou, tak vznikne studený obklad. A dítě řeklo: a proč tu petku nezakopete do písku, tam je to studené. No jistě, já už se v pískovišti nehrabu. Ten impuls může přinést i dítě, i v astronomii. (…) Stejně tak amatér. Není postižen odbornou slepotou, může přihrát myšlenku a odborník ji může doladit. Jako dítě znalé pískoviště. Číňané ostatně říkají: Ať kvete tisíc květů.“

Trosečník objevuje nejen pro něj neznámý kus světa, ale také novou zemi sám v sobě, své skryté schopnosti a jejich limity. Narozdíl od vědce není zaměřen na jeden určitý objekt, od nějž by zároveň byl kriticky distancován, nýbrž je sám zahrnut do situace, kterou zkoumá. Do situace boje o přežití. Konfrontován s nemilosrdnou mocí přírody zakouší nesmiřitelnou touhu přežít. Tato touha ovšem vposledku není ničím jiným než panstvím přírody v něm. Je to samotná příroda, její pudová výbava, co zužuje naše zraky po způsobu šelem a vede nás ke snaze nastolit panství nad přírodou, vnutit jí své záměry. A bude-li třeba, rozbít ji na atomy.

Jenže někdy se objev vymkne původnímu záměru a zavede nás na samou hranu ztroskotání. Motivováni strachem z nepředvídatel­nosti přírodních sil, stvořili jsme pro své bezpečí svět, který je nakonec ještě nepředvídatelnější a důvodů ke strachu je v něm ještě více. Můžeme se v reakci na to pokusit vytvořit další, o stupeň ničivější zbraň, s ještě větší odstrašující silou. Anebo můžeme odmítnout strach.

Martin Škabraha

Místo konání:

Autocenter, 
Leipziger Str. 56, 10117 Berlin

Datum:

Od: 15.11.2014
Do: 29.11.2014

Organizátor:


Připomenutí akce
Tuto akci nelze připomenout, protože akce již začala